Pomoz dětem, aby si zamilovaly pohyb
Trénink
Podle Nike Training
Tady jsou tři způsoby, jak můžeš svoje děti připravit na celoživotní fyzickou zdatnost.
Baví tě trénování a přeješ si, aby bavilo i tvoje děti. Když je povzbudíš, inspiruješ je a dáš jim potřebné pokyny, můžeš dětem pomoct vybudovat celoživotní zvyk denního pohybu. Tady jsou tři přístupy, které tě navedou na správnou cestu.
Jestli si s dětmi užíváte společné fyzické aktivity, ať je to kopání s fotbalovým míčem na dvorku nebo lehké posilování v našem programu Fitness Adventure s Brianem a Bellou Nunezovými, už máte náskok. Technologie (televize, počítače, tablety) poutá děti ke gauči, takže každý pohyb navíc je výhra pro vás pro všechny.
I když si s dětmi dobře bavíš, ale přeješ si, aby se pohyb stal jejich celoživotním zvykem, nikdy není příliš brzy uvažovat z větší perspektivy a dlouhodobě. „Díky zkušenostem z dětství si cvičení buď zamiluješ, nebo ho budeš nesnášet, potenciálně navždycky,“ říká Nike Master Trainer Brian Nunez. „Jako rodič chceš vytvořit co nejvíc pozitivních zážitků, když jsou děti ještě malé, než začnou být lekce v tělocvičně, sport a soutěže – a život obecně – vážnější.“
Jedním způsobem, jak toho dosáhnout, je zamaskovat cvičení do určité formy hry, ale možná budeš muset kopat hlouběji a položit základy pro jejich zdravý vztah k aktivitě na celý život. Tady je návod.
01. Buď příkladem.
Tvoje děti se nemusí vždycky chovat, jako by tě slyšely, ale vždycky naslouchají. „Pokaždé, když mluvíš o aktivitě, a může jít jenom o tvůj vlastní trénink, pro tvoje děti je to příležitost, aby se pro fitness nadchly, nebo ne,“ vysvětluje Diana Cutaiaová, zakladatelka společnosti Coaching Peace Consulting, která spolupracuje s týmem Nike pro společenský a komunitní dopad.
Ať už se připravuješ na trénink nebo se z něj vracíš, podle Cutaiaové máš fyzickou aktivitu popisovat optimistickým tónem. Například místo „Maminka musí dneska trénovat.“ nebo „Táta je z běhu vyřízený.“ zkus raději říct: „Maminka se nemůže dočkat, až si dneska zatrénuje.“ anebo „Taťka tvrdě posiloval, ten má ale sílu, co?“ „Čím víc děti vidí, jakým způsobem provádíš aktivitu a slyší, jak moc si ji užíváš, tím spíš si spojí pohyb s pozitivní energií,“ souhlasí Nunez.
02. Nastav je na úspěch.
„Rodiče se někdy čistě s dobrými úmysly někdy moc soustředí na motivaci svých dětí k pohybu, ale aniž by jim vysvětlili, jak na to. Samozřejmě je chtějí během aktivit povzbuzovat, ale nejdřív je musí poučit, aby mohly dělat to, co se od nich ve skutečnosti vyžaduje,“ pokračuje Cutaiaová. Když se děti nebudou cítit způsobilé, riskuješ, že skončí frustrované a možná to vzdají.
Tvoje povzbudivá slova budou mít mnohem větší efekt, když se děti budou cítit dost sebejistě, aby je opravdu slyšely.
„Až jim budeš příště ukazovat aktivní hru nebo trénink, udělej si pár minut na vysvětlení a předvedení toho, co od nich vlastně chceš,“ radí Cutaiaová. A Nunez k tomu dodává: „Můžeš po nich dokonce chtít, aby tě napodobily nebo předvedly zvíře z pozice, kterou právě drží. Anebo zkusily pohyb, jaký jim popisuješ.“ Ať tak či onak, ujisti se, že v rámci svých nejlepších schopností cvičení rozumí, než se z tebe zase stane jejich největší fanoušek. Tvoje povzbudivá slova budou mít mnohem větší efekt, když se děti budou cítit dost sebejistě, aby je opravdu slyšely.
03. Odměňuj samotný proces, ne výsledek.
Teď už určitě víš, že se máš zaměřit na pokrok raději než na dokonalost a oslavovat malá vítězství během vlastního tréninku. A to je přesně, proč se vracíš pro další. Tvoje děti a jejich aktivity nejsou výjimkou. Chtějí zlatou hvězdu, ale Cutaiaová říká, že ta musí přijít od tebe v okamžiku největší podpory, kdy se děti opravdu snaží.
Řekni například: „Koukám, jak ti ty kliky skvěle jdou. Jsou náročné, ale ty to zvládneš.“
Řekněme, že tvoje dítě zápolí s kliky na kolenou. Raději, než ho nechat rozhodnout, že je nezvládne, vybídni ho, ať sníží tělo k zemi, a pak přestane. Potom mu pověz: „Podívej, podařilo se ti udělat půlku kliku!“ Podle Cutaiaové ho příště nech vyzkoušet druhou polovinu a nakonec obě dohromady. A po celou dobu chval jeho zlepšení. Můžeš s ním i začít psát deníček s pokroky, ve kterém týden po týdnu zaznamená svoje výsledky. „Je nesmírně důležité uznat jejich vynaloženou energii, aby z toho měly dobrý pocit,“ vysvětluje. Řekni například: „Koukám, jak ti ty kliky skvěle jdou. Jsou náročné, ale ty to zvládneš.“
Nakonec stejné věci, co tě na cvičení uchvátily, k tomu pomůžou i tvým dětem. Dopřej jim správné nástroje – inspiraci, pokyny, uznání – a budou o tolik blíž k jejich vlastní životní lásce.
Řekněme, že tvoje dítě zápolí s kliky na kolenou. Raději, než ho nechat rozhodnout, že je nezvládne, vybídni ho, ať sníží tělo k zemi, a pak přestane. Potom mu pověz: „Podívej, podařilo se ti udělat půlku kliku!“ Podle Cutaiaové ho příště nech vyzkoušet druhou polovinu a nakonec obě dohromady. A po celou dobu chval jeho zlepšení. Můžeš s ním i začít psát deníček s pokroky, ve kterém týden po týdnu zaznamená svoje výsledky. „Je nesmírně důležité uznat jejich vynaloženou energii, aby z toho měly dobrý pocit,“ vysvětluje. Řekni například: „Koukám, jak ti ty kliky skvěle jdou. Jsou náročné, ale ty to zvládneš.“
Nakonec stejné věci, co tě na cvičení uchvátily, k tomu pomůžou i tvým dětem. Dopřej jim správné nástroje – inspiraci, pokyny, uznání – a budou o tolik blíž k jejich vlastní životní lásce.