Zeptej se trenéra: „Jak se mám přestat srovnávat s fyzicky zdatnou kámoškou?“

Milá trenérko,

Vždycky jsem se věnovala cvičení. Právě teď se posouvám vpřed s online lekcemi HIIT, párkrát týdně běhám a skoro každé ráno cvičím jógu. Taky už nějakou dobu jím víc rostlinné stravy. Ze svého tréninkového režimu mám celkem dobrý pocit. Nedávno ale začala posilovat i moje blízká kamarádka, udělala pár změn ve svých stravovacích návycích a rázem má krásně vyrýsovanou postavu. Měla bych jí to přát, že? Ale mě to místo toho pěkně vytáčí. Popravdě byla vždycky trochu líná a připadá mi nefér, že na tom makám o hodně déle, ale nemám takové výsledky jako ona. Nemůžu si pomoct. Když cvičím, tak pořád myslím na JEJÍ trénink, a když si vybírám potraviny, tak pořád řeším JEJÍ stravovací návyky. Už začínám sama sebe nenávidět, protože jí to nepřeju. Co mám dělat, abych znova našla svůj rytmus a unikla z tohohle začarovaného kruhu?

Přehnaně kritická a závistivá dívka
24letá pravidelná návštěvnice posilovny

Vážím si tvojí upřímnosti – tyhle pocity si není lehké připustit. A ráda ti poradím, jak se s touhle přehnanou kritičností a závistí vyrovnat.

Občas se mi stává, že když někoho vidím, jak na běžeckém páse vedle mě zvyšuje tempo, tak hned udělám to samé – začnu mačkat tlačítko, i když mi chvíli předtím moje tempo vyhovovalo.

Musím se zastavit a říct si: „Fajn, co to děláš? Nic o těchhle lidech nevíš. Cvičíš teprve čtvrtý den v řadě, takže možná mají na to, aby si zvyšovali rychlost o trochu víc.“ Musím si přenastavit mysl, abych dělala to, co je dobré pro mě a pro moje tělo, a neřídila se tím, co dělají lidé kolem mě.

A znám to taky z opačné strany. Od některých lidí totiž slýchám: „Závidím ti tvoje paže!“ Vědí totiž, že mám hezky vyrýsované svaly bez toho, že bych musela zvedat činky. Je to prostě genetika. Nemám na tom žádnou zásluhu, ale oni mi to stejně závidí.

Je normální, že cítíš to, co cítíš. Ve chvíli, kdy tě něco takového napadne, se ale musíš zastavit, zhluboka se nadechnout a připomenout si pár věcí.

Když tě napadne, že to má lehčí než ty, tak nezapomínej, že je to jenom tvoje domněnka. Nemáš tušení o tom, jak tvrdě cvičí nebo co přesně jí. Možná vstává každé ráno o dvě hodiny dřív, aby se věnovala cvičení. Možná se posledních šest měsíců vůbec nedotkla alkoholu.

Kromě toho platí, že každé lidské tělo reaguje na stejnou aktivitu jinak. Mám kamarádku, která tolik necvičí, ale když si to usmyslí, tak dokáže shodit kila, než bys řekl švec. Tvoje kamarádka tedy možná není tak pilná jako ty, ale možná má metabolismus, díky kterému nemusí vynakládat velké úsilí na to, aby získala „krásně vyrýsovanou postavu“.

Navíc je docela dobře možné, že se veze na vlně počáteční euforie z nového cvičení, kdy je normální, že se dosahuje skvělých výsledků. Pamatuj si, že když začínáš s novým cvičením, tak má tvoje tělo co dělat, aby udrželo krok, a proto spaluje víc kalorií a zapojuje víc svalů. Nějakou chvíli trvá, než začne fungovat efektivněji a přizpůsobí se cvičení.

Není to tak dávno, co jsem tuhle počáteční euforii pocítila na vlastní kůži. Nedávno se mi narodilo dítě a snažila jsem se znova získat svoji ideální váhu, ale kvůli lockdownu jsem neměla přístup do posilovny. Oprášila jsem proto staré DVD se cvičeními HIIT (a svůj starý DVD přehrávač!), které jsem si 15 let nepouštěla. Díky tomuhle odlišnému typu cvičení jsem se zbavila přebytečných kil rychleji, než když bych navázala na svůj obvyklý tréninkový režim.

Nebo taky můžeš vyzkoušet něco nového – a uvidíš, co se stane. Ale pusť se do toho jenom tehdy, když tě tvůj tréninkový režim nebaví. Vypadá to totiž, že už jsi vynaložila docela velké úsilí na to, abys poznala, co u tebe funguje. Zdáš se být velmi disciplinovaná a erudovaná. A často na sebe býváme přísnější, než bychom měli. Pokud tedy opravdu netoužíš po něčem jiném, tak pokračuj ve svém úsilí. To, že nevypadáš jako tvoje kamarádka, ještě neznamená, že jsi zklamala.

Ale když zjistíš, že tě tvoje cvičení vlastně nebaví – když se ti nedaří najít motivaci a musíš se všech pět dní v týdnů při každém cviku přemáhat – tak určitě dozrál čas na změnu. Mohlo by se tím částečně vysvětlovat, proč jsi z toho všeho tolik rozčarovaná.

V každém případě se na chvíli zamysli nad svojí motivací ke cvičení a zdravému stravování. Cvičíš proto, abys dosáhla určitého vzhledu? Pro mě osobně to není dostatečný důvod pro to, abych se hýbala. Cvičení je pro mě důležitou součástí péče o sebe. Pomáhá mi uvolňovat stres a pročistit si hlavu. A jak budu postupně stárnout, tak mi pomůže uchovat si zdraví. S tímhle vědomím se den za dnem stále znova pouštím do cvičení a soustředím se sama na sebe.

Až si ujasníš, jaká je tvoje hlavní motivace ke cvičení, tak líp oceníš svoje vlastní úsilí, svoji namáhavou práci a sílu, kterou jsi při tom získala. A možná ti to dodá vnitřní jistotu, aby sis mohla v klidu říct: „Fajn, já dělám to, co se mi líbí, ostatní lidé dělají to, co mají rádi oni, a všichni si přijdou na své!“ A možná dokonce začneš kamarádce přát její pokroky – a to je pocit, který je fakt k nezaplacení.

Trenérka Taylorová