Mariam prohlubuje svět potápění
Kultura
Seznam se s kuvajtskou potápěčkou a podnikatelkou, která buduje inkluzivní komunitu – pod vodou – tím, že pomáhá více ženám, aby se ponořily.

Seriál o běžných sportovcích, kteří životní rovnováhu hledají v přírodě.
V Kuvajtu, hlavním městě malého kuvajtského státu podél Arabského zálivu, právě vyšlo slunce a profesionální potápěčka Mariam Al-Saif začíná meditací svůj den. Než stráví zbytek dne pod vodou, soustředí se celým tělem i myslí na pevninu. „Potápění je celé o tom, že zpomalíš – dáš si načas, nadechneš a vydechneš. To se snažím zohlednit i před začátkem dne, předtím, než se ponořím,“ vysvětluje 27letá Mariam.
V 9 ráno je Mariam, zakladatelka společnosti MER, která pořádá potápěčské exkurze, v přístavu, kde vysvětluje 20 až 30 budoucím potápěčům základy bezpečnosti na lodi a program potápění pro dnešní den. Kvůli pandemickým omezením teď pořádá výlety především pro místní certifikované potápěče a pro rekreační potápěče. Nejvíc ji ale podle jejích vlastních slov baví a naplňuje práce se začátečníky. „Když mi lidé napíšou nebo rovnou na výletě řeknou, že měli vážně strach z otevřené vody, a teď by si chtěli udělat certifikaci, tak to mě táhne dál, to je moje motivace,“ říká.

Jsou to teprve dva roky, co se Mariam na dovolené v Austrálii jen tak z rozmaru rozhodla, že si udělá certifikát. „Byl to namáhavý proces,“ vzpomíná na čtyřdenní certifikaci, která zahrnovala teorii a výcvik v bazénu, než došlo na samotné potápění. „Jakmile ale certifikaci dokončíš, je to dokonalý pocit.“
Láska k vodě je součástí Mariaminy DNA. Její kuvajtský původ sahá daleko do historie k dlouhé řadě potápěčů, kteří lovili vzácné perly a prodávali je obchodníkům. „Bez masky nebo šnorchlu dokázali zadržet dech celých pět minut. Já dokážu zůstat dole 10x déle než oni, ale pořád cítím tu vazbu. Stejně jako já i oni viděli svět pod vodou.“

Mariam si během různých potápěčských exkurzí tenhle sport naprosto zamilovala, ale neměla nikoho, s kým by svoje nadšení mohla sdílet. To v ní probudilo novou myšlenku. „Když mi došlo, že bych mohla vytvořit komunitu potápěček, našla jsem smysl své potápěčské cesty,“ říká Mariam, která nakonec opustila kancelářskou práci v oblasti marketingu luxusní kosmetiky a už se nikdy ke své minulosti nevrátila. Ačkoli není jednoduché se zorientovat v převážně mužském sportu, z pozice majitelky společnosti prošlapává cestičku potápěčkám a podnikatelkám z regionu.
„Stejně jako moji předkové, i já jsem si našla práci na moři. Je tu nezpochybnitelné volání potopit se pod hladinu.“
„Na Blízkém východě není běžné, aby se ženy potápěly,“ vysvětluje Mariam. „Ale jsem šťastná, že jsem byla zvolená k tomu, abych 16 metrů pod mořskou hladinou vytvořila posvátné místo pro ženy.“ Podle PADI, Profesionální asociace instruktorů potápění, tvořily ženy v roce 2018 jen 38 % z celkového počtu certifikovaných potápěčů na celém světě. To je o 3,6 % víc než v roce 2013. Jejich nízký počet ještě posiluje nedostatek vybavení, které by bylo navržené pro ženské tělo, a pocit mnoha žen, že jim chybí jejich vlastní potápěčské komunity.


„Není pochyb o tom, že tomuhle odvětví dominují muži,“ říká Mariam a dodává, že jejím úkolem je „překlenout tu propast, co se týče nerovnosti a říkat nahlas, že ženy si své místo na slunci zaslouží stejně jako muži.“ Doufá, že v roli majitelky firmy Mer a ambasadorky výlučně ženské komunity Girls That Scuba (Holky, které se potápějí) se jí to podaří změnit. Cílem téhle komunity je přivést k potápění více žen a podpořit ty, které už ho dělají. Mariam svou platformu využívá k tomu, aby zvýšila povědomí o genderových nerovnostech v oblasti potápění. Také díky ní dodává odvahu dalším ženám na Blízkém východě, aby se k potápění přidaly. „Když se učíš potápět, musíš mít klidnou mysl,“ říká. „[A] když tě vnímá žena [potápěčka], je to k nezaplacení.“
„Když mi došlo, že bych mohla vytvořit komunitu potápěček, našla jsem smysl své potápěčské cesty.“

Během dnešního výletu dorazila loď na místo potápění, pár kilometrů od pobřeží, a zakotvila. Hosté sedí na okraji lodi a chystají se ponořit do hlubokých vod. Jak se oblékají do neoprenu a nasazují si masku, která jim těsní na očích, nose a horním rtu, je ve vzduchu cítit kombinaci vzrušení a očekávání. Maska je spojená s náustkem s regulátorem potápění. Náustek potápěči skousnou mezi zuby, to je nutí dýchat pusou. Regulátor je pak napojený na tlakovou láhev. U většiny potápěčů vyvolává právě dýchání největší obavy. Mariam proto pečlivě vysvětluje dýchací techniky a odpovídá na všechny možné otázky, aby tyhle obavy rozehnala.
„Jakmile jsi ve vodě, veškerá tíha zmizí. Je to uklidňující,“ vysvětluje Mariam. „Mezi námi a rybami není žádný rozdíl.“ Během zkoumání hlubin Arabského zálivu nacházejí korálové útesy plné života z říše ryb a rostlin. „Najednou vnímáš křehkost oceánu úplně jinak,“ říká. „Neměli bychom dovolit, aby příští generace přišly kvůli klimatickým změnám o radost z potápění.“

„Jsem šťastná, že jsem byla zvolená k tomu, abych 16 metrů pod mořskou hladinou vytvořila posvátné místo pro ženy.“
Pro Mariam je povzbudivé vědět, že lidé vkládají své zkušenosti s potápěním do jejích rukou a že je součástí rozvoje tohohle sportu. „Při potápění může vyplavat na povrch tvoje zranitelné já. Už jen ta myšlenka, že se ženy chtějí přidat na výlet proto, že ho vedu já a ony mi věří, ve mě vzbuzuje pokoru,“ říká. „Stejně jako moji předkové, i já jsem si našla práci na moři. Je tu nezpochybnitelné volání potopit se pod hladinu.“


Text: Jiya Pinderová
Foto: Maha Alasakerová a Maryam ALMasha'anová
Napsáno: září 2020