Chce si někdo zahrát tenis? Vůbec nikdo?

Na ostrově Harris souostroví Vnějších Hebrid u západního pobřeží Skotska žije kolem 20 tisíc otužilců – a asi 50 tisíc otužilých ovcí je tu v absolutní převaze. Společně vytváří světově proslulý produkt tohohle ostrova: ručně tkanou tvídovou tkaninu Harris. Jedná se doslova o úzce propletenou komunitu.

Zavři oči a zaposlouchej se do příboje vln oceánu, béé-béé od sboru ovcí, kterými jsou vřesovité kopce vyloženě poseté… a do vykřikování místních obyvatel při mečbolu. Ano, tak trochu nepatřičně postávají na starověké pustině u tenisového kurtu Bunabhainneadar (Boona-ven-adder) – nejodlehlejšího tenisového kurtu v Británii, možná i na světě. A v téhle izolované komunitě, kde společenský odstup je realitou každého dne, se kurt stal životně důležitým.

Samotný kurt obvykle zastavuje dopravní ruch, ať už je to cokoliv. Několik turistů vystupuje ze svých vypůjčených aut, aby si udělali fotky. „Co se děje?“ směje se 65letý Mike Briggs a mává z umělého povrchu kurtu. „To jste nikdy neviděli tenisový kurt?“

Mike a Peggy byli kdysi taky turisté. Každé léto tady strávili v pronajaté chatce těsně za srázem kopce. Ale když jim v roce 1992 majitelé chaty volali, že ji prodávají, Briggsovi ji hned koupili a přestěhovali se sem z jižní Anglie natrvalo.

Harris je stejně daleko na sever jako Juneau na Aljašce. Léta jsou tu až idylická a přilákají spoustu návštěvníků. Zimy jsou ponuré a liduprázdné, s nedostatkem světla a silnými bouřkami, které vanou od severního Atlantiku.

Když se při příjezdu registrovali u místního doktora, dozvěděli se, že většina cizinců tu vydrží maximálně dva roky. Briggsovi mezi většinu cizinců nepatří. „Jediná věc, která nám chyběla, byl tenisový kurt, kde jsme hrávali a Mike trénoval juniory,“ vysvětluje Peggy. Tak se rozhodli, že pro komunitu jeden vybudují.

Když pár poprvé přijel na ostrov, viděl místní děti, jak si pinkají míček sem a tam přes rybářskou síť, kterou měly nataženou přes ulici a odstranily ji pokaždé, aby se mohl prošinout traktor. „Věřili jsme, že by tady tenisový kurt mohl být pro komunitu prospěšný,“ pokračuje Peggy. Jenom neměli ponětí, jak moc.

Když nejsi zdejší, musíš s místními jednat opatrně. Rozdali dotazníky, s místními se všechno uctivě projednalo a vrátila se jednoznačná odpověď: Postavte si kurt vašich snů a my dorazíme. Zakoupit pozemek byla ta snadná část. „Naštěstí pro nás byl tehdejší majitel pozemku na severu ostrova Harris, Jonathan Bulmer, velmi chápavý a prodal nám půdu za milion liber,“ říká Mike.

„Není to jenom další tenisový kurt – jeho základy byly doslova vytesané ze skály Harris a všichni na ostrově vědí, jakou výzvu to představuje,“ vysvětluje Andrew Morrison, majitel hotelu Harris. Vybrat 62 tisíc liber (81 000 USD) na výstavbu kurtu a útulný dřevěný pavilon, kde se dá schovat před nepříznivým počasím? To trvalo čtyři roky soutěžení a získávání grantů. A mnoho a mnoho ručně psaných dopisů zasílaných profesionálním hráčům a slavným fanouškům téhle hry z celého světa s dotazem, jestli by neměli za částku 50 GBP (65 USD) zájem o celoživotní členství v tenisovém klubu Vnějších Hebrid. „Tohle bylo v době před e-maily a fax byl moc těžkopádný,“ objasňuje Mike. „A tak jsme psali dopisy. Celkem jich bylo pět set.“

A zafungovalo to. Žádosti o členství se jenom hrnuly. Dokonce i tenisová legenda Bunny Austin poslal z Austrálie pět liber (6,50 USD). „Myslím, že se celým tím dobrodružstvím dobře bavili,“ vykládá Peggy.

„Nikdy předtím jsem tenis nehrál, ale od otevření kurtu hraju pravidelně,“ vypráví farmář John Macleod, který na ostrově vyrostl. Briggsovi naučili hrát mnoho místních školáků. Můžu zmínit několik, kteří ho dodnes hrají, včetně Morrisonových – jejich rodina vlastní nedaleký hotel Harris v Tarbertu už přes sto let. „Nejsem si jistý, jestli bych vůbec tenhle sport hrál, kdybych žil někde jinde. Ale v tomhle prostředí je prostě radost hrát,“ dodává Andrew.

Nejde ale jenom o tenis. „Kurt se využívá nejrůznějšími způsoby, než jsme si kdy představovali,“ popisuje Mike. Kromě toho, že je schváleným koučem Lawn Tennis Association, je taky certifikovaným instruktorem hatha jógy. Peggy je kvalifikovaná osobní trenérka a instruktorka pilates se specializací na seniory a jejich pohyblivost. Kdykoli je to možné, vedou lekce ve svém studiu pod širým nebem a s výhledem na moře. Čerstvý vzduch a úžasný výhled procvičí mysl, duši a taky tělo. „Je to báječný pohled na řadu barevných podložek na zemi a spoustu nohou, co se třepotají ve vzduchu,“ pochvaluje si Peggy.

Turisté se kvůli téhle raritě sjíždějí ze všech koutů světa, ale místní přichází z celého ostrova pro pocit sounáležitosti. „Stala se z toho docela atrakce,“ vypráví Mike. „Ale taky je třeba podotknout, že lidé cestují přes hodinu z druhého konce ostrova na lekci v dešti,“ dodává Peggy.