Pařížský fotbalový klub jako žádný jiný
Komunita
Když Ferhat Ciçek převzal před šesti lety klub Alésia FC, dal si za cíl změnit životy v jeho sousedství.
„Byl to fotbal, co mě zformoval,“ říká Ferhat Ciçek, ředitel fotbalového klubu Paris Alésia.
Teď Ferhat používá fotbal, aby zformoval svou vlastní komunitu prostřednictvím klubu Paris Alésia FC, který převzal v roce 2014. Vyrostl ve 14. pařížském obvodu, kde byl klub v roce 1916 založený, a na stadionu Elisabeth pokračuje ve hře dodnes. S Ferhatem a jeho týmem jsme se setkali vloni v zimě. Když procházel ulicemi svojí čtvrti, ukázal na okna domu svých rodičů. Zastavil se, aby si nostalgicky zavzpomínal na časy, kdy se pro něj fotbal stal, jako pro tureckého přistěhovalce, záchranným lanem.
„Musím upřímně přiznat, že jsem měl ve škole problémy, a protože rodiče nemluvili moc dobře francouzsky, nikdo mi nemohl pomoct,“ vzpomíná Ferhat. „Nebylo to nic snadného, protože když přijdeš po ostatních [studentech], zůstaneš vzadu.“
„Tehdy jsem začal s fotbalem. Objevili se první kamarádi, kteří mi stojí po boku ještě dnes,“ pokračuje. „Fotbal byl způsob úniku, cítil jsem se svobodně a ne jako outsider,“ pokračuje.
Ferhat si přeje, aby fotbal hrál podobnou roli pro děti v jeho komunitě. V posledních šesti letech se klub Paris Alésia FC rozšířil z 80 dětí na víc než 700. A v minulé sezóně představili jedinečný program ve městě pro dívky. Je zaměřený na hráčky starší 12 let a plně vedený trenérkami. Fotbal podle něj spojuje všechny dohromady a učí je lekce pro život. Lekce, kterým se sám naučil na fotbalovém hřišti.
Ferhat dál vysvětluje: „Fotbal přivedl tenhle stadion zpátky k životu. Fotbal změnil život mnoha dětem. Fotbal je formou vyjádření a to jim přesně říkáme: ‚Tady dospějete.‘“
„V naší nové sérii „Od základů“ se setkáš s lidmi z celého světa, co ví, že dokážou změnit svoje komunity pomocí fotbalu a sportu.
Podívej se na třetí epizodu nahoře, přečti si víc od lidí z Paris Alésia FC níže a mrkni se na předchozí epizody o Hackney Wick FC a Fitzroy Lions SC.
Koučka
„Je prostě úžasné ukazovat jim, že zvládnou cokoli. Žádné překážky tu neexistují. Minulý týden jsem měla ve svých 31 letech první mezinárodní nábor. Je to způsob, jak jim říct, že když si věříš, ještě předtím než v tebe věří ostatní, dokážeš to.“
Betty
koučka
Hráč
„Trénuju v úterý a ve středu a v sobotu mám zápasy. Chci se stát fotbalistou, protože můžeme pracovat jako tým, protože ovládáme dovednosti. A taky řidičem taxi. Protože je hezké starat se o lidi.“
Leo
hráč
Dobrovolnice
„Klub je mým druhým domovem. Každý den si ustelu postel, poklidím byt, a pak se vydám do klubovny. Pro všechny uvařím jídlo – kebab, keftu, italskou pizzu, tureckou pizzu, prostě všechno! Mám teď restauraci. Sytím celý klub.“
Fatma
Ferhatova máma
Tenhle příběh byl nahlášen v prosinci 2019.