Nový pohled na jídlo „na obalení nervů“

Spousta z nás by o svátcích raději oželela dárky pod stromečkem než slavnostní rodinnou tabuli. Maminčina rybí polévka, bramborový salát podle receptu od babičky a stůl prohýbající se pod vzorky cukroví od všech tetiček. Už pouhá vzpomínka na tyhle lahůdky tě nejspíš naplňuje potěšením. Ale možná, že tvoje tělo si to pamatuje jinak.

S jídlem, ve kterém hledáme útěchu a pocit bezpečí, je totiž jistá potíž: Má nám po něm být dobře. Jenže často je nám spíš trochu šoufl, cítíme se přecpaní a někdy se přidají i výčitky.

Podle Kristin Olenikové, certifikované zdravotní koučky a zakladatelky studia Kristin Olenik Wellness v Los Angeles, jsou útěšná jídla sladké, slané nebo tučné lahůdky, které si spojujeme s pozitivními pocity a zážitky, jaké míváme třeba na oslavách s přáteli a rodinou. Patří sem i hranolky s kečupem, které si užíváš s partou ze školy při koukání na fotbal, párek v rohlíku, který ti vždycky zvedl náladu v dětství, nebo – no jasně – narozeninový dort.

„Útěšná jídla nás dokážou trochu ukonejšit, když jsme ve stresu, dodat nám pocit bezpečí, když je nám smutno, a oživit příjemné vzpomínky, když pociťujeme nostalgii,“ popisuje Shahram Heshmat, Ph.D., autor knihy „Eating Behavior and Obesity“ (Stravovací návyky a obezita). „Tohle jezení pod vlivem emocí je celkem časté, když se k němu ale uchyluješ nadměrně, může negativně ovlivňovat psychiku i tělo,“ varuje Dana Gruberová, Ph.D., klinická psycholožka v Ochsnerově lékařském centru v New Orleans.

„Další potíž je samozřejmě v tom, že to, z čeho se sladké, slané a tučné lahůdky vaří, pečou a smaží – cukr, sůl, smetana, sýr nebo máslo – bývá ve větším množství nezdravé,“ dodává Oleniková. A na rovinu: Kolikrát se po koblize nebo velkém burritu vydáš do tělocvičny nebo na rande nebo se pustíš zase do práce s pocitem lehkosti a pohody?

To neznamená, že si nemůžeš dát vydatné jídlo, znamená to jen, že se při jeho výběru vyplatí zdravější přístup. První krok je jídlo vnímat, „zpomalit proces konzumace, na jídlo se soustředit a vychutnávat si ho, takže tě uspokojí už menší množství,“ radí Gruberová. Druhým krokem k nalezení rovnováhy – stavu, kdy si užiješ každé sousto tátova legendárního zmrzlinového poháru, ale nepřejíš se ho — je znovu si zformulovat, co pro tebe útěšné jídlo znamená. Povíme ti, jak na to.

1. Zjisti, co opravdu znamená cítit se dobře.
„Pocit pohody není tolik o tom, jak ti je po těle při jídle, ale až po něm,“ myslí si Krista Scott-Dixonová, Ph.D., ředitelka plánování ve společnosti Precision Nutrition. „Jídlo by mělo navodit pocit klidu, kdy se můžeš soustředit, ne dočasnou otupělost nebo naopak hyperaktivitu,“ popisuje. Mělo by ti být, jako když se v neděli ráno usadíš na balkóně se šálkem kávy – tělo a hlava by neměly být ani zpomalené, ani rozklepané.

„Při hledání jídel pro opravdu dobrý pocit se ptej těla – okamžitě po jídle, hodinu poté, co dojíš, (to tělo začne trávit), následující den ráno a možná ještě nějaký den poté,“ doporučuje Scott-Dixonová. Vysvětluje, že nepříjemný pocit plnosti a roztaženého žaludku může přijít okamžitě, ale další varovné příznaky, jako je nadýmání, žaludeční či střevní potíže nebo únava, se někdy ukážou až po 12 nebo 24 hodinách. Tyhle potíže naznačují, že zrovna tohle „útěšné“ jídlo nemusí být to pravé.

2. Sáhni po jídle, které tě neuspokojí jen v jednom směru.
Místo pochoutek plných prázdných kalorií, nabitých nasycenými tuky či trans tuky nebo přetékajících přidaným cukrem si vyber něco dobrého s lepším nutričním profilem. Můžeš třeba vyměnit máslo za avokádo a získat podobnou krémovost se zdravějším typem tuku. Oleniková doporučuje vyzkoušet na antioxidanty bohatý „sýr“ vyrobený z mandlí a ořechů kešu. A kdykoli můžeš, dej přednost ovoci (jako jsou různé bobule nebo třeba datle) před rafinovaným cukrem. „S plnohodnotnými potravinami plnými živin (ovoce, zelenina, celozrnné obiloviny apod.) se budeš cítit dobře nejen fyzicky, dokážou pohladit i po duši,“ slibuje Oleniková.

3. Pečuj o svoje střeva.
Odborníci stále častěji mluví o propojení mozku a střev: Bakterie ve tvém trávicím traktu posílají signály centrální nervové soustavě. Výzkumy naznačují, že nezdravá jídla dokážou vyhodit bakterie z rovnováhy a ty se pak cítíš smutněji nebo pod větším tlakem než obvykle. Naopak jídlo, které prospívá přátelským bakteriím ve střevech, jako jsou celozrnné obiloviny plné vlákniny nebo luštěniny, tuky bohaté na omega-3 mastné kyseliny (třeba z vlašských ořechů, lněných nebo chia semínek) a kvašené výrobky (jako kefír, kysané zelí nebo kimči), může prospět tělu i duši. „Takový jídelníček, a možná i užívání probiotických doplňků,“ uzavírá Oleniková, „může pomoct vybalancovat bakterie ve střevech, takže ti bude dobře psychicky i fyzicky.“

Když se budeš držet našich tipů, podaří se ti najít na rodinné tabuli jídlo, které ti dodá pocit pohody. Pohody, která plyne z vědomí, že pečuješ o svoje budoucí já.