Zázračná dvojčata: Poznej sestry, které v New Yorku dominují házené
Sportovci*
Melanie a Jessenia Garateovy jsou šampiónky na stejných hřištích na Coney Islandu, kterým kdysi vládla jejich nezapomenutelná máma.
„Momentky“ je série, která nahlíží do života místních sportovců z celého světa.
„Momentky“ je série, která nahlíží do života místních sportovců z celého světa.
Melanie a Jessenia Garateovy strávily většinu dětství na lavicích házenkářských kurtů v Brooklynu a sledovaly, jak jejich máma soutěží. Jak se ukázalo, jejich máma udělala jenom dobře, že je brávala s sebou. Teď se role obrátily: dvojčata válcují hřiště a máma jim hlasitě fandí.
Se sestrami se potkáváme na dvorku na Coney Islandu s promenádou v pozadí, tam mají svůj oblíbený plácek. Rozhovor s 22letými nám připadá, jako bychom sledovali, jak hrají čtyřhru – jsou rychlé, chytré a navzájem jedna za tu druhou dokončují věty, jako by měly společný mozek.
Jaké jsou vaše první vzpomínky na tahle hřiště?
Jessenia: Naše máma šla hrát a my jsme šly s ní.
Melanie: Kdyby nebylo jí, ani bychom na Coney Island nešly. Přinesla s sebou dvě malé dětské židle, které byly slepené k sobě. Tam jsme sedávaly. A teď jsme tu pořád.
Je na soutěžní házené něco, o čem lidé neví?
Melanie: V házené existuje systém hodnocení. Jsou tu hráči A, hráči B a hráči C. V ženské lize jsou jen skupiny A a B, protože kluků je mnohem víc. Patříme do skupiny A u žen, v mužské lize bychom byly B.
Jessenia: Je to matoucí. Můžu celé roky poukazovat na to, jak jsou ženy v házené podceňovány. Je to sport, kde dominují muži, a ti mají často pocit: „Ale my to děláme líp. Tohle je náš sport.“ A spolu s Melanií jsme se jim rozhodly vzkázat: „Dokážeme to stejné, co vy.“
Jako dvojčata toho máte hodně společného, ale jak byste každá popsala svůj styl hry?
Jessenia: Já házím spodem. Chvíli jsem hrála softball a trochu mi to pochroumalo rameno, takže často by pro mě bylo příliš obtížné hodit míč vrchem. Díky tomu, že házím spodem, jsem na hřišti kompaktnější a menší.
Melanie: Jsem opravdu dobrá při střelbě z křídla. Jsem hráčkou na křídle, což znamená, že se po hřišti hodně naběhám. A tak se mi to zamlouvá nejvíc, protože Jessenia tam jen stojí jak solný sloup.
Máte před hrou nějaké rituály?
Jessenia: Nemůžu si před tím zajít na toaletu. Musím to vydržet do konce turnaje, protože během hry nesnesu vlhké ruce. Voda je změkčí. Mám pak pocit, že trefím míč a budou mě z toho mnohem víc bolet ruce. Nevím, proč si to myslím.
Melanie: Občas jen žvýkáme žvýkačku, abychom uvolnily napětí.
„Dřív jsme si pořizovaly fotografie, jak stojíme s vítěznou trofejí v jedné ruce a druhou si dáváme placáka, abychom ukázaly, že to my jsme ta ‚Zázračná dvojčata‘.“
Občas vám lidé říkají „Zázračná dvojčata“. Odkud ta přezdívka pochází?
Melanie: Jedna paní jménem Cheena pokaždé, když nás viděla, nám říkala Zázračná dvojčata. Chytly jsme se toho a všichni nám tak začali říkat.
Jessenia: Dřív jsme si pořizovaly fotografie, jak stojíme s vítěznou trofejí v jedné ruce a druhou si dáváme placáka, abychom ukázaly, že to my jsme ta „Zázračná dvojčata“.
Napsal: Sam Hockley-Smith
Napsáno: září 2020