Co se ti vlastní emoce snaží říct

Zbav se stresu. Najdi svou radost. Nedělej si starosti, ber život zvesela. To jsou věty, které Ryan Flaherty, hlavní ředitel ve společnosti Nike pro oblast výkonnosti a člen Nike Performance Council, nechce slyšet. „Někdy je potřeba cítit úzkost,“ říká Flaherty. „Pokud ji nepociťuješ, tak si o tebe dělám starosti.“

„Většina z nás žije v tom, že některé emoce jsou dobré a jiné špatné,“ říká Andy Puddicombe, spoluzakladatel společnosti Headspace a člen Nike Performance Council, který se specializuje na meditaci a vědomou pozornost. „Nelíbí se nám, jaký pocit ‚špatné‘ emoce přinášejí, proto se jim bráníme. Ale kvůli tomu jsou ve skutečnosti ještě silnější,“ vysvětluje Puddicombe, který meditaci doporučuje jako způsob, jak se sžít s nepříjemnými pocity. „Během meditace se nesnažíš těch emocí zbavit. Snažíš se s nimi spřátelit, vyrovnat se s nimi.“ (Puddicombe doplňuje: „Můžeš začít tím, že budeš klidně sedět pár minut denně a budeš pozorovat, jak tyhle emoce přicházejí a odcházejí.“)

Když si naplno prožiješ těžké emoce, tak můžeš dokonce zjistit víc o svém okolí. „Úzkost je konec konců signálem,“ říká Sue Falsoneová, klinická specialistka v oboru sportovní fyzioterapie a členka Nike Performance Council, která se zaměřuje na regeneraci. „Říká ti, že něco ve světě není v pořádku. Pokud víš, že nejde jen o tebe, je mnohem snazší tuhle emoci přijmout,“ doplňuje Falsoneová.

Psycholožka Angela Duckworthová, PhD, autorka bestselleru „Grit“ vnímá tenhle signál jako ústřední prvek naší evoluce. „Stres a úzkost mají základ v tvém zabudovaném systému ‚útěk, nebo boj‘, který se vyvíjel miliony let,“ říká Duckworthová. „Když tvoji předchůdci na hrozbu nereagovali stresem, tak nepřežili,“ vysvětluje. „Vezmi si koronavirovou krizi. Pokud tě stres nezasáhl, tak si asi nemyješ ruce 20 sekund. Pokud si říkáš, že o nic nejde, tak asi nepodnikáš žádné kroky. Tohle jsou přizpůsobené reakce. A skutečnost, že stres je negativní pocit, je částečně důvod, proč to funguje. Pokud během opravdu náročných situací nejsi ve stresu,“ doplňuje Duckworthová, „pak nejsi člověk.“

Jiné emoce jsou nepříjemné pravděpodobně taky díky evoluci. „Žízeň znamená dehydrataci. Tělo ti říká, že potřebuje vodu, aby přežilo,“ vysvětluje Stephanie Cacioppová, PhD, neurovědkyně a členka Nike Performance Council, která se specializuje na samotu. „Stejně jako žízeň je i samota signálem, který ti říká, že ti něco schází. Pocity samoty znamenají, že se musíš znovu spojit s ostatními.“

I když od těžkých emocí neutečeš, je v tvojí moci ovlivnit je. Tady zjistíš, jak začít.

Za prvé, dej si trochu pohov. „Je v pořádku necítit se v pořádku. První zásada je dokázat to uznat,“ říká Falsoneová.

Pak nech emocím volný průchod, ale jen do určité míry. „Nemusíme být ve stresu z toho, že jsme ve stresu,“ vysvětluje Duckworthová. Aby se to nehromadilo, tak se aktivně soustřeď na příjemné emoce. Duckworthová k tomu používá 30sekundové cvičení, kterému říká „Tři dobré věci“. „Pozornost zaměřím na tři dobré věci, které se staly během posledních 24 hodin,“ doplňuje Duckworthová. „Naše pozornost se obvykle věnuje tomu negativnímu. Vyvinuli jsme se tak, abychom na horizontu hledali hrozby. Tohle cvičení nasměruje pozornost na věci, které nám možná unikají.“ Vyzkoušej si ho každé ráno, když se vzbudíš.

Puddicombe používá vlastní cvičení, které mu pomáhá rozvíjet to, co buddhisté nazývají jako milující laskavost. „Myslím na někoho, na kom mi záleží,“ vysvětluje. „Představím si ho na jeho oblíbeném místě. Při výdechu si představím, že vypadá velmi zdravě, šťastně a uvolněně. Když se soustředím na jeho štěstí, tak mi to přináší radost a spojení, které mi můžou chybět.“ Podle Puddicombeho tě taková cvičení můžou přeorientovat tak, že budeš jednat pozitivně. „Lidé se na meditaci často dívají jako na únik od života. Podle mě je to únik směrem k životu. Tuhle kvalitu pak budeš zase zapojovat do každodenního života.“

Nakonec nabízí doktorka Cacioppová jednu radu, která tohle všechno spojuje dohromady: „Buď si svým nejlepším přítelem." Když si představíš nejlepšího přítele, tak je to nejspíš někdo, kdo tě povzbuzuje, nesoudí tě a vždy tě podporuje, ať už se cítíš jakkoliv. „Proč tohle pro sebe neděláme sami?" ptá se doktorka Cacioppová.

Když už tohle všechno teď víš, tak je načase se zeptat: „Proč nezačneš už dnes?“