Co jíst, když se chceš dobře cítit a vypadat

Když myslíme na zdravé stravování, představujeme si diety založené na pravidlech. Ty, které nám říkají, co můžeme a nemůžeme jíst. Tyhle diety se často zaměřují na makroživiny (kolik tuku a bílkovin je potřeba ve srovnání se sacharidy) nebo vyřazují určité potraviny (např. říkají, že máš jíst spoustu zeleniny a vyhýbat se obilovinám).

Tyhle diety, které přikazují a zakazují, nejsou v podstatě špatné. Podle Briana St. Pierra, kouče ze společnosti Precision Nutrition, která navrhuje wellness programy pro elitní a běžné sportovce, se ale zaměřují na všechny lidi, ne na jednotlivce. „Diety založené na pravidlech fungují pro některé lidi, ale ne pro všechny,“ říká St. Pierre. On a další odborníci z Precision Nutrition prosazují jiný, personalizovaný přístup s názvem systém „červená-žlutá-zelená“.

Červená reprezentuje jídla, u kterých by se měl člověk zastavit a zamyslet se, jestli si je dá – možná jsou jen na chuť nebo ti je po nich špatně fyzicky nebo psychicky. Žlutá reprezentuje jídla, která jsou něčím podmíněná. Možná je jíš, když něco oslavuješ nebo když máš volno. Zelená jídla můžeš jíst kdykoliv a kdekoliv a vždycky ti po nich bude dobře.

„To, co barvy znázorňují, je u každého jinak,“ říká Krista Scott-Dixonová, programová ředitelka v Precision Nutrition a výživová specialistka s 20 lety zkušeností. „Já mám například zmrzlinu v mrazáku a je tam už šest měsíců. Nemám na ni chuť. Někdo jiný může mít na zmrzlinu ale takovou chuť, že se nedokáže ovládat. To, že ji má doma, znamená, že ji spořádá během pěti minut a pak se asi bude cítit provinile. Takže tady jde o červenou barvu.“

Pokud si někdo rád dopřeje sušenky a hranolky, ale ví, že jsou pro něj jasně červené jídlo, tak nemusí mít strach. Nikdo nečeká, že je úplně přestane jíst. „Vyloučení červených potravin z jídelníčku očekáváme jen u lidí, kteří jsou placení za svůj vzhled nebo výkon,“ říká St. Pierre. „My ostatní se nemusíme vzdávat jídel, která máme jen tak na chuť, abychom byli zdraví, fit a silní.“

St. Pierre a Scott-Dixonová už použili metodu zelené, žluté a červené barvy u stovek klientů Precision Nutrition a vyvodili z ní několik pozitivních věcí. Především je hodně stimulující. Člověk se sám rozhoduje, které jídlo zařadí do které kategorie. Nikdo ti neříká, že něco jíst nemůžeš nebo že máš jíst něco jiného, protože je to zdravé. „Vede to k většímu sebezkoumání a rozlišování. Jaké jsou tvoje výživové potřeby a co ti nejvíc vyhovuje?“ vysvětluje St. Pierre. Podvědomě víme, co je pro nás dobré, ale málokdy si uděláme chvilku na to, abychom si to plně uvědomili. „Zdravá výživa pak nepředstavuje nějaké abstraktní kouzelné formule složené ze superpotravin, ale zakládá se na skutečném životě –⁠ tom tvém,“ doplňuje Scott-Dixonová.

Spousta lidí si neuvědomuje, že většina výživových doporučení vychází z výzkumů založených na průměrném vzorku populace – na průměrné odpovědi průměrného jedince. Zatímco všichni dobře víme, že celozrnné potraviny jsou pro nás zdravé, člověku s intolerancí k lepku může kynuté těsto způsobit velmi vážnou reakci. „Pokud máš alergii na nějakou potravinu, ať už jsou to obiloviny, košťálová zelenina nebo ořechy a semínka, je úplně jedno, že jsou na seznamu zdravých potravin, pak je takový dietní plán pro tebe nepřijatelný,“ říká St. Pierre.