Běhej pro svoje zdraví
Trénink
Studie srdeční činnosti ukazuje, že druh cvičení, kterému se věnuješ, ti může změnit délku života – v pozitivním nebo negativním smyslu.
Lidské srdce je vážně úchvatný orgán. Srdce je perfektně nastavená pumpa, přes kterou proudí tělem krev a kyslík, a více méně ví, jak má fungovat, ještě před tím, než je úplně vytvořené. A jednou z největších jistot, že nejsme na tomhle světě jen tak pro nic za nic, je dělat něco, pro co jsme byli stvořeni.
Stejně jako je mozek propojený, aby se učil a rostl, je i srdce nastavené tak, aby se přizpůsobilo pohybu, a to zejména tomu vytrvalému. To zjistili vědci v nedávno zveřejněné studii v časopise PNAS, ve které porovnávali srdce šimpanzů se srdci lidí se sedavým stylem života, rodilých amerických farmářů, dálkových běžců a fotbalových lajnmenů.
Tým objevil následující: Jenom u lidí je levá srdeční komora – tedy komora, která pumpuje krev do zbytku těla – užší a delší, a srdeční sval se tak snáz roztahuje. Větší levá komora, kterou zaznamenali u skupiny dálkových běžců a v menší míře i u farmářů (kteří toho hodně nachodí), umožňuje srdci pracovat efektivněji a s každým úderem pumpovat víc krve. To znamená, že tvoje srdce funguje líp a cvičení a každodenní činnosti pro tebe nejsou tak namáhavé.
Naopak u lidí, kteří se vytrvalostním aktivitám pravidelně nevěnují, je vývoj hodně odlišný: srdce se přizpůsobí tlaku – orgán skutečně mění svou stavbu, aby pumpoval krev proti zúženým cévám, říká spoluautor studie Daniel Lieberman, Ph.D., profesor evoluční biologie u lidí na Harvardu. To může způsobit, že srdeční stěny zesílí a ztuhnou, a pro srdce bude těžší fungovat. To byl případ fotbalových lajnmenů, kteří upřednostňují silový trénink před dálkovým během, a opic, které se nevyvinuly pro dlouhodobý pohyb, jako je tomu u lidí. To samé se objevilo i u lidí se sedavým životním stylem, u kterých to může vést k vysokému krevnímu tlaku.
Naopak u lidí, kteří se vytrvalostním aktivitám pravidelně nevěnují, je vývoj hodně odlišný: srdce se přizpůsobí tlaku – orgán skutečně mění svou stavbu, aby pumpoval krev proti zúženým cévám.
Daniel Lieberman, Ph.D., profesor evoluční biologie u lidí na Harvardu
Chceš zdravější srdce?
Dobrá zpráva je, že můžeš svoje srdce posílit, a to hned teď – i když se už trochu zformovalo tím, kolik pohybu máš (nebo nemáš). Během čtyř až šesti týdnů pravidelného vytrvalostního cvičení (to je podle záznamů institutu American College of Sports Medicine 150 minut za týden) začneš pociťovat změny kardiovaskulárního systému – jak se rozšíří levá komora, bude se ti snáz běhat nebo chodit do schodů. Každý zvládnutý kilometr zvýší počet malých cév a buněk, které srdci dodávají energii, a tepnami tak projde víc kyslíku, říká Barry Franklin, Ph.D., ředitel preventivní kardiologie a srdeční rehabilitace v institutu Beaumont Health v michiganském Royal Oak.
Aby bylo vidět zlepšení, zaznamenávej si na svém fitness náramku nebo jiném zařízení klidovou tepovou frekvenci. Když je tepová frekvence v klidu nižší (následek vytrvalostního cvičení), má srdce víc času se naplnit krví. Nejen že tak budeš moct jít do aerobních sportů a tréninků ještě víc naplno, ale taky si posílíš dlouhodobou kondici: Každé snížení o 10 tepů za minutu (bpm) u klidové tepové frekvence snižuje riziko srdečních chorob a úmrtí o 15 až 20 procent, říká Franklin. Podle Franklina mají nejzdravější sportovci klidovou tepovou frekvenci v rozmezí 40 až 65 bpm, zatímco Americká asociace pro srdce uvádí, že normální je jakákoliv tepová frekvence mezi 60 až 100 bpm.
Ve vyváženém tréninku má samozřejmě svoje místo i zátěžové cvičení. Může posílit svaly a zlepšit vytrvalost, vyrovnat citlivost na inzulin, zvýšit svalovou hmotu a zrychlit metabolismus, vysvětluje Franklin. „Ale když se věnujeme jenom tomu, může nás to hodně stát,” přidává Lieberman. Nemusíš se stát maratonským běžcem. Ale kdo by chtěl být jako šimpanz?