Jak prostředí ovlivňuje naše stravovací návyky

Nike Training

Zamyslete se nad tím, kdy jste se naposledy u jídla přestali ovládat. Kde jste seděli? Jaký talíř nebo misku jste měli? Jakou jste si pouštěli hudbu? Byl u toho někdo s vámi? To, co odpovíte, je důležité.

„Prostředí, ve kterém se pohybujeme, ovlivňuje naše rozhodnutí mnohem víc, než si uvědomujeme. Je to taková naše šedá eminence“, říká Krista Scottová-Dixonová, studijní ředitelka ve společnosti Precision Nutrition a lektorka v oblasti výživy s téměř dvacetiletými zkušenostmi. „Často si říkáme, že jsme to zase nezvládli a že prostě nemáme silnou vůli, ale ve skutečnosti je to tak, že naše úspěchy zásadně ovlivňuje naše bezprostřední okolí.“

Pod tím zmíněným prostředím si nejspíš představíme prostředí, ve kterém se fyzicky pohybujeme. A to je skutečně velký díl celé skládačky. Místo, kde se nacházíme – kuchyně, kancelář, auto –, a jeho uspořádání ovlivňuje, jak a co jíme. Ale z vědeckých poznatků vyplývá, že stravování ovlivňují i další detaily v našem okolí. A že pro zdravější stravovací návyky jsou důležité všechny.

„V přeplněné, neuklizené kuchyni si nejspíš uděláme rychlé a nezdravé jídlo jenom proto, že se prostě nedostaneme k tomu, co potřebujeme k přípravě zdravého,“ říká Scottová-Dixonová. „Když máte mixér někde pod hromadou každodenního nepořádku, tak vás asi nenapadne udělat si zdravé smoothie.“

Důležitý je čistý, nerozptylující prostor. Jak uvádí studie zveřejněná v časopise Appetite, když jíte u televize, počítače nebo u telefonu, nevěnujete jídlu plnou pozornost a nevnímáte ani pocit sytosti. Zvyšujete tím pravděpodobnost, že budete zanedlouho potřebovat svačinu.

Tahle koncepce platí i pro stravování za pochodu. Když při plnění různých povinností jen tak sáhnete po energetické tyčince, je mnohem větší pravděpodobnost, že budete brzy potřebovat svačinu. Podle britských vědců, kteří se tímto tématem zabývali, si vaše mysl ani nevšimne, že jste něco snědli, a tak vás zanedlouho přivede k dalšímu jídlu.

Univerzita v Cambridgi provedla metaanalýzu více než 60 studií, ze které vyplývá, že velké moderní talíře a sklenky sice skvěle vypadají, ale podvědomě nás můžou přimět ke konzumaci mnohem větších porcí než obvykle.

O tolik větších, že podle vědců by používání menšího nádobí mohlo snížit náš celkový energetický příjem z potravin až o 218 kalorií denně.

Z jiného výzkumu vyplývá, že záleží také na tom, jakou má jídlo barvu. Když jíte bílou rýži z bílého talíře, moc nevnímáte, kolik toho sníte. Když stejnou rýži naservírujete na tmavší talíř, víc si uvědomíte, kolik jídla z něj mizí. Odborníci radí, že máme odlišovat barvu nádobí od barvy jídla, kdykoli je to možné. Pozitivní zpráva: Výživné potraviny nejrůznějších barev můžete vždycky servírovat na bílé talíře.

Naše prostředí má vliv i na další smysly. Důležitou roli má například sluch. Máte u jídla zapnutou televizi? Posloucháte u svačiny hlasitou hudbu? Podle výzkumu, který nedávno zveřejnil časopis Journal of Academy of Marketing Sciences můžete v takových podmínkách sníst větší porce méně zdravého jídla.

Autoři studie vysvětlují, že hlasité zvuky zvyšují tepovou frekvenci a tělo reaguje jako ve stresu. Může nás to podvědomě přimět k tomu, že budeme jíst víc a rychleji a že si dáme něco „na uklidnění“, tedy něco s vyšším obsahem kalorií a tuků.

A nakonec naše společenské prostředí – lidé, se kterými jíte, a důvod, proč jste spolu u jednoho stolu. Nedávné studie ukázaly, že když stolujeme s lidmi, kteří jí zdravěji, pravděpodobně taky sáhneme po něčem zdravém. Platí to i opačně. Ve společnosti těch, kteří se můžou utlouct po nezdravých jídlech a alkoholu, budeme těžko trhat partu.

V současné době si moc nemůžeme vybírat, s kým budeme jíst, a to může mít taky velký dopad na naše stravování, říká Scottová-Dixonová. Všechny zmíněné detaily můžeme shrnout jednou větou: Pokud chceme jíst co nejzdravěji, musíme věnovat pozornost svému okolí.

Všechny zmíněné detaily můžeme shrnout jednou větou: Pokud chceme jíst co nejzdravěji, musíme věnovat pozornost svému okolí.

„Moje představa je spíš dlouhodobá,“ říká Scottová-Dixonová. „Mým cílem není navodit u každého jídla dokonalou atmosféru. Snažím se o malá zlepšení, která dělám stále častěji.“ Může to třeba znamenat, že si přidáte jeden den v týdnu, kdy nebudete jíst u pracovního stolu. Nebo, jestli jste zvyklí u večeře procházet novinky na sociálních sítích, jednou týdně odložíte telefon.

O co jde? Pro pocit vědomé přítomnosti, klidu a naladění na zdravé jídlo nemusíte své okolí od základu měnit. Začněte v malém. Nachystejte si čistý a příjemný prostor ke stolování. Omezte to, co by vás mohlo rozptylovat. Přemýšlejte o tom, co jíte, co posloucháte a s kým jíte. Těmito malými kroky budete postupně čistit prostředí kolem sebe a z dlouhodobého hlediska směřovat k velkým cílům.

Vytvořte si návyk: Popřemýšlejte o tom, jakou jednu malou změnu k lepšímu můžete ve svém prostředí udělat – například to, že si aspoň k jednomu jídlu denně sednete ke stolu. Spojte si tento nový návyk s něčím, co už máte ve zvyku, například že se před jídlem díváte na telefon, kolik je hodin. Takže až se příště před jídlem podíváte na telefon, řeknete si: „Jdu si sednout ke stolu.“ Pokaždé, když si na to vzpomenete, nezapomeňte si poblahopřát, tím se návyk upevní.