Najdi svou cestu s Adwoou Aboahovou

Adwoa Aboahová (@adwoaaboah) je britská modelka a zakladatelka Gurls Talk, což je online komunita pro mladé ženy diskutující o zásadních záležitostech, jako je vzdělávání, duševní zdraví, sexualita a péče o sebe. Spojili jsme se s ní, abychom probrali její cestu za poznáním sebe sama, její názory na osobní styl a výhody a nevýhody naší stále komplexnější online kultury.

V dnešní době se klade obrovský důraz na úspěch ve srovnání s neúspěchem. Co z toho, co tě naučil neúspěch, by tě úspěch nikdy nenaučil?

Neúspěch často jenom posílil moje odhodlání, protože jsem se s ním a se souvisejícím odmítnutím musela smířit a přesto jít dál. Ukázalo mi to, jak vypadá vytrvalost a jak je důležitá. Naučila jsem se neúspěchy přijímat, protože mě mnoha způsoby motivovaly k dosažení mých cílů.

Co bys poradila někomu, kdo si není jistý, jestli může být před světem skutečně sám sebou?

Komukoli, kdo neví, jestli může nechat projevit své skutečné já, bych doporučila dát si načas a být k sobě laskavý. Je to něco, co by člověk měl udělat, až když cítí, že je na to připravený. Nemělo by to vycházet z jakéhokoli tlaku. Ukaž své pravé já světu, až budeš připravený/á. Předtím ale zjisti, kým přesně jsi.

Jakým způsobem můžou podle tvého názoru online platformy pozitivně ovlivnit duševní zdraví? A obráceně, kdy můžou mít negativní dopad?

Na online platformách je dobré, že nám můžou ukázat různé komunity, jejichž součástí chceme být, jako je například moje organizace Gurls Talk. Okolí člověka hlavně během dospívání ve škole i mimo ni neustále zařazuje do určitých sociálních skupin, a online platformy mu můžou ukázat, co všechno na něj tam venku čeká.

Na druhou stranu si myslím, že online platformy můžou mít dost negativní dopad, když se člověk neustále dívá na životy jiných lidí, na to, co mají a kým jsou, a přitom se snaží si na tyhle otázky odpovědět u sebe. Ten neustálý pocit porovnávání s jinými lidmi je pro dospívající mladé lidi hrozně škodlivý. Můžeš se dívat na ostatní a získat pocit, že se jim musíš vyrovnat. Prostě je třeba být na internetu opatrný a pohybovat se tam s určitým cílem, aby člověk nezapadnul do téhle špatné části.

Jak jako známý kreativec a aktivistka vyvažuješ potřebu chovat se autenticky a přitom být příkladem pro další generaci?

Nemyslím si, že bych se mohla nazývat příkladem, pokud bych nebyla sama sebou a autentická. To je podle mě základ pro to, aby člověk mohl jít příkladem. Žádná rovnováha neexistuje, to je prostě to, co musíš udělat, pokud se na sebe tu odpovědnost rozhodneš vzít. Protože vliv, který člověk na lidi má, je odrazem toho, jak je autentický k sobě.

Sebedůvěra a sebeláska zní jako hodně osobní záležitosti, v obou ale může hrát důležitou roli komunita. Jakými nečekanými způsoby tě komunita pozitivně ovlivnila?

S komunitou se pojí pocit upřímnosti a pravdy a význam vyprávění příběhů. V těch příbězích může člověk najít sebe sama. Můžeš zjistit, jak ostatní lidi bojovali a vytrvali v náročných dobách, což je inspirující a ukazuje ti to, jaké možnosti člověk má. Můžeš narazit na lidi, kterým sebedůvěra i sebeláska chyběly, ale nakonec je našli, a uvědomit si, že to můžeš dokázat taky.

Když člověk cítí podporu, povzbuzuje ho to k tomu, aby byl sám sebou, a pomáhá mu to cítit se míň osaměle. Na své cestě v oblasti duševního zdraví jsem se vždycky cítila izolovaně. Je pro mě fascinující a nečekané, že když jsem se o svůj příběh podělila, přivítala mě obrovská komunita, která se cítila, a stále cítí, stejně jako já.

Odkud se bere odvaha? Jak jsi našla odvahu být tím, kým dnes jsi?

Odvaha vychází z toho, že je člověk dostatečně zvídavý na to, aby se na sebe podíval a poučil se ze sebe. Já jsem odvahu dostat se tam, kde teď jsem, našla, protože vím, co dokážu, a nechci sama sebe zklamat. I když je děsivé všechny ty věci dělat, neustále vidím pozitivní stránky toho, že jsem je udělala a neutekla před nimi. Myslím si, že odvaha vychází i z lidí, kterými se obklopujeme. Z poslouchání odlišných názorů a příběhů. Z vědomí, že se člověk už nikdy nechce ocitnout ve stejné situaci a že bude tvrdě makat, aby zajistil, že se to už znova nestane.

Jaký je první krok na cestě k rozhodnutí mír rád sebe sama?

Prvním krokem je být k sobě laskavý. Příliš často sami sobě říkáme věci, které bychom neřekli nikomu jinému. Takže je třeba začít tím.

Jakou věc, kterou člověk nemusí být schopen říct přímo, může vyjádřit svým osobním stylem?

Náš styl a způsob oblékání je velkým prohlášením. Hrozně respektuju každého, kdo nosí oblečení jen proto, že chce, a ne proto, že ho nosí všichni ostatní. Na téhle planetě je tolik lidí – myslím si, že to člověku poskytuje šanci vyniknout a být individuální osobností.

Co tvůj osobní smysl pro styl říká světu?

Můj smysl pro styl hodně závisí na mojí náladě. Může toho říkat hodně v závislosti na tom, jak seběvědomě se zrovna cítím. Můj osobní styl se neustále mění, ale rozhodně můžu říct, že ho neovlivňují ostatní lidi, ale já a to, co se momentálně děje v mém životě.

Je styl umění nebo přístup k životu?

Styl je rozhodně přístup k životu. Neustále vídám styly, které bych sama nezvolila, ale k té určité osobě se naprosto hodí. To je to, co člověka přitáhne – přístup, který se s tím pojí. Když lidi chtějí nosit všechny ty různé outfity, co vidí, je to kvůli osobě, která je má na sobě. Rozhodně je to přístup k životu.