
Žádná předem daná trasa. Jen instinkt.
The Desire Path
21. června těsně před východem slunce vysadily společnost Nike a program At Last Atalanta běžce na kraji lesa Epping Forest. Bez trasy nebo instrukcí. Jen s kontrolními body a úkolem najít si cestu zpátky do Londýna.



Po vlastní ose
„The Desire Path“ si pohrál s formátem závodu. Není žádná trasa z bodu A do bodu B. Každý se sám rozhoduje, kudy se vydá. Po stezkách v lesích, křivolakými uličkami i po hlavním tahu. Všichni musí v reálném čase držet v rovnováze rychlost, vzdálenost a instinkt.



Instinkt > rychlost
V normálním závodě prostě nejrychlejší vyhrává. Tady je to ale jiné. Každý má vlastní plán a na každém rozhodnutí záleží.



Ze tmy na světlo
Závod začal tiše, uprostřed lesů. Potom vyšlo slunce. Objevilo se město. Tempo se změnilo. Běžci a běžkyně se nesnažili z Londýna utéct. Běželi mu naproti.



Trasa, která neexistovala
Vysněná trasa je taková, kterou se lidé vydávají, když přestanou běhat podle pravidel. A tenhle závod udělal to samé. Žádná pevně stanovená trasa. Žádná dokonalá odpověď. Jen pohyb, instinkt a směr.



Autor: Tom Carrascosa @tomahawk._