....
“I’m Addicted To Winning”

Carli Lloydová vlastními slovy: „Jsem závislá na vyhrávání.“

„Měla jsem sen. A měla jsem ho předtím, než jsem věděla, co znamená... Snila jsem o tom, že budu hrát za svoji zemi.

Probojovala jsem se do týmu jednadvacítek a pak i do klasického týmu. Upevnila jsem si pozici v základní sestavě. Potom jsem dostala nabídku zahrát si na mistrovství světa v roce 2007 a v roce 2008 dokonce v olympijském týmu. Ve finále jsem dokonce dala vítězný gól. Vyhrály jsme zlatou medaili. Doma mě čekaly ovace a svezla jsem se na korbě hasičského vozu. Místní noviny o mně v titulcích psaly jako o ZLATÉ HOLCE. Pak dokonce přišla chvíle, kdy jsem to všechno vstřebala a skoro začala odpočívat.

Pak se ale stalo něco, na co nikdy nezapomenu... Jenom pár dní po té největší slávě jsem si šla zacvičit do sklepa a zrovna, když jsem se do toho chtěla pustit, uviděla jsem na tabuli nápis, který mi tam nechal můj trenér James Galanis. Stálo tam: OLYMPIÁDA JE PRYČ.

“I’m Addicted To Winning”

Jestli si myslíš, že je to jenom motivační klišé, tak neznáš náš svět.

Nechápeš můj příběh. Zhruba o rok později se mi na displeji telefonu rozsvítilo jméno trenérky našeho národního týmu. Čekala jsem dobré zprávy, ale volala mi, aby mi oznámila, že mi neobnoví smlouvu s americkým fotbalovým nároďákem. Řekla, že se musím zlepšit. Že musím dokázat, že na to mám. Rozbrečela jsem se. Celý můj pokrok, všechna práce... A já, že mám skončit? Hned jsem zavolala Jamesovi a pověděla mu, co se stalo. On mi řekl: „OK. Tak teď musíme makat desekrát víc. Musíš si sáhnout na dno a dokázat, že tě nic nezastaví.“ A tak jsme dřeli ještě desetkrát víc.

Začali jsme cvičit dvojdny. Pro mě to bylo poprvé a bylo to zatraceně NÁROČNÉ! Ráno jsem se vždycky dostavila na technický trénink, pak jsem si šla domů odpočinout. Vrátila jsem se vždycky večer na fyzický trénink. Takhle to šlo pár týdnů, než jsem se vrátila do kempu. Byl to můj první takový kemp a moc dobře si vzpomínám, jakou z toho měla trenérka radost. Po třech dnech mi řekla, že mám dobrou kondici a že mi dá novou roční smlouvu. Proto tenhle příběh vyprávím. Lidi vidí jenom hattrick na mistrovství světa v roce 2015, ale už nevidí, kolik sebeobětování, bojů a dřiny mě ta chvíle stála.

“I’m Addicted To Winning”
“I’m Addicted To Winning”

Vzpomínám si na to ráno při finále mistrovství světa v roce 2015, když jsme šly k autobusu, který nás měl na zápas odvézt. Bylo tam víc amerických fanoušků, než jsem za celý svůj život viděla. Ale když jsme se dostaly až na hřiště, neměla jsem strach ani trému. Myslela jsem jen na míč. Byla jsem připravená. Když potom Megan [Rapinoeová] rozehrála, reagovala jsem prakticky mimoděk. Dělala jsem to přece už tolikrát, když se nikdo nedíval. Vnější stranou nohy jsem si zpracovala míč a nasměrovala ho přímo do sítě. Jedna nula ve finále mistrovství světa! A o dvě minuty později... Co bych měla povídat? Obránkyně udělala botu a mně se míč najedou ocitl přímo na kopačkách. Dva nula ve finále mistrovství světa!

A pak... Ta dělovka. Chceš vědět, na co jsem myslela? Byl to ten samý pocit, jako když jsem coby malá holka přišla na hřiště a kouč před tréninkem odnesl všechny míče z plochy. Zůstal jenom jeden přímo uprostřed trávníku. Napadlo mě: „Prostě ho napálím, co se může stát?“ Míč jsem teda převzala na vlastní polovině, stačilo pár přiťuknutí, pak jsem se podívala, kde je brankářka. Napadlo mě: „Teď ho pořádně napráším, proč ne?“ A přesně to jsem udělala. Akorát se to náhodou stalo ve finále mistrovství světa. To bylo před čtyřmi lety. A teď tu stojím znovu a mám před sebou další boje.
A upřímně, jinak bych to ani nechtěla.


„MISTROVSTVÍ SVĚTA JE PRYČ.“

“I’m Addicted To Winning”

Jdi za svým snem

Podpoř Carli a celou reprezentaci USA na letním šampionátu v nejnovějším fanouškovském vybavení.