Když Yasmina poprvé stála před skupinou mladých sportovkyň, vyschlo jí v puse a rozbušilo se jí srdce. Její nový tým seděl v kruhu kolem jejích nohou a díval se na ni. Všechny ty rozzářené mladé tváře ji pozorovaly. Nemůžu být jejich fotbalová trenérka, pomyslela si Yasmina. Nevím, jak to mám dělat!

Yasmina vyrostla na běhání, skákání a závodění se svými bratranci a sestřenicemi. O sportech, které milovala, toho věděla hodně, tak proč jí jejich výuka připadala tak děsivá? Yasmina si uvědomila, že jí v tom brání její plachost. Byla odhodlaná nedovolit, aby jí tréma zabránila stát se koučkou a trenérkou, kterou věděla, že může být. Yasmina proto oslovila zkušenější trenéry a naslouchala jejich radám. Každý týden se objevovala s úsměvem na tváři, připravená ukázat dívkám, jak přihrávat, kličkovat a střílet góly.

„Člověk roste tím, čím si prochází.“

Když tým vyhrál první zápas, Yasmina vyběhla na hřiště a objala svoje holky. To je ten nejlepší pocit na světě! Pomyslela si Yasmina, když oslavovaly. Yasmina si uvědomila, že její sebevědomí vzrostlo stejně jako sebevědomí jejího týmu.

Yasmina si trénování fotbalu zamilovala natolik, že se ujala dalších příležitostí trénovat mladé sportovkyně. Kickbox, se svými dynamickými pohyby, jako jsou údery nohou a kopy do stran, jí dodal pocit síly. To stejné chtěla předat i dalším dívkám, a tak začala trénovat i kickbox.

Pomáhat lidem dosáhnout jejich plného potenciálu je Yasminina superschopnost. Sní o tom, že se stane zdravotní sestrou, aby mohla pomáhat ještě víc lidem, ale vždycky bude učit i sport. Je to její způsob, jak inspirovat dívky, aby se nebály, i když se věci zdají nemožné.