Nové vzdálenosti: Serena Williamsová

Od svých 14 let, kdy se stala profesionální tenistkou, Sereně Willamsové pořád říkali, že je „příliš“ ve všem: příliš černá, příliš angažovaná aktivistka, příliš mladá nebo příliš stará, příliš drsná nebo příliš sexy. Díky své houževnatosti a víře v sebe sama ale měla dost nadhledu a pochopila, že na každý negativní komentář připadá milion pozitivních. Má sice opravdu jedovatý forhend, ale tak efektivní na kurtu, doma i v životě je hlavně díky své psychické odolnosti. Je jednou z nejobávanějších hráček svojí generace a její nebývalý hlad po velikosti jí zajistil rekordních 23 grandslamových vítězství, úspěšnou podnikatelskou dráhu i dost sil do mateřství.

Serena s námi hovořila o tom, jak se snaží pozvednout další generace. Zbytek jejího odkazu totiž ještě čeká na doplnění.

Do jaké míry podle tebe určuje tvoje víra v sebe sama výchovu, rodinu a klíčové roky tvého života?

SERENA WILLIAMSOVÁ: Víra v sebe je pro mě zásadní. Svoji víru v sebe přičítám téměř všemu, co mám. Byly chvíle, kdy jsem byla jediným člověkem, který ve mě věřil. A i když je fajn, když v tebe věří ostatní, mít víru v sebe je nejlepší.

Čím si tě tahle hra získala a co bys vzkázala další generaci, která možná ještě nenašla svoji vášeň, nebo váhá, jestli se za ní má pustit?

SERENA: Upřímně řečeno, tenis jsem si zamilovala hlavně kvůli vítězstvím. Ráda vyhrávám. Miluju turnaje. Miluju ten pocit, když zvedám pohár. Je to opravdu zvláštní a divné, ale pro mě je to návykové. Kdykoli něco vyhraju, říkám si: Co dál? A odpovídám si: Co by, vyhraju další. Nevím, jestli je to správná odpověď, ale vím, že je upřímná. Je to moje vášeň a nabíjí mě odhodláním pracovat ještě víc. Vím totiž, jaké to je zahrát poslední bod a zažít to vzrušení, že jsem všechno překonala a že sklízím ovoce za všechnu tu dlouhou a náročnou dřinu.

– Serena Williamsová

Jak se ti jako tenistce, matce a podnikatelce daří být ambiciózní a zároveň klidná, neústupná a zároveň soucitná, nebojácná a zároveň strategická?

SERENA: Klíčová je rovnováha. Můžu být neústupná a silná a zároveň citlivá. Rovnováha je něco, na čem pořád pracuju. Nejlepší rovnováhu obecně nacházím v opravdovosti, v tom, že jsem sama sebou... Že jsem pořád Serena. Před kamerou ani za ní nebudu jiná. Vždycky budu sama sebou.

Představ si patnáctiletou Serenu Williamsovou, která musí pochopit všechny překážky, které ji čekají. Jakou radu bys jí dala?

SERENA: Představit si patnáctiletou Serenu? Ježišmarjá. Jediná rada, kterou bych jí dala, je, aby si užila každý okamžik, protože teenagerkou bude strašně krátkou dobu svého života a je to náramná zábava. To je asi jediné, co bych řekla. Myslím, že to, čím jsem si prošla, ze mě udělalo to, kým jsem dneska. Posílilo mě to. Jo, řekla bych jenom, aby si užila každou vteřinu svého života.

Od samého začátku až do doby, kdy ses stala profesionálkou, jsi zjevně překonala všechny překážky z různých stran. Černoška v převážně bělošském sportu, bojovala jsi se zraněními, osobními potížemi a dokonce jsi začínala jako mladší sestra Venus. Jak jsi to dokázala přestát a udržet si po celou dobu takovou odolnost?

SERENA: Myslím, že jediným důvodem, proč se mi podařilo vydržet, je moje láska k tomu, co dělám, i když některé dny jsou velmi těžké a některé okamžiky jsou vyčerpávající. Myslím, že bych nemohla být taková, jaká jsem, nebo že bych nedokázala to, co jsem dokázala, kdybych tuhle hru upřímně nemilovala. Baví mě dělat to, co dělám nejlépe. A to je hraní tenisu.